Alergie na potraviny je velmi často podezřívána z nejrůznějších obtíží, často ovšem neprávem. Ve skutečnosti není tak častá, obtíže s potravinami jsou spíše zaviněny intolerancí některých složek potravin, např. histaminu, přídatnými látkami v potravinách, tj. konzervačními přísadami, barvivy apod.

Mezi klasické příklady potravinové alergie patří alergie na mléko, vaječnou bílkovinu, mák, burské oříšky aj. Kaseiny kravského, kozího, koňského nebo ovčího mléka majízkříženou reaktivitu v 70% případech. Pokud je pacient postižen alergií nabílkovinu kravského mléka, není vhodné kravské mléko nahradit mlékem jiného savce.

Velmi často se vyskytují takzvané zkřížené potravinové reakce s pylovou alergií, např. při pylové alergii na jarní stromy se velmi často vyskytuje reakce na lískové ořechy, jablka, červenou mrkev, pomeranče a kiwi. Často také vadí škrábání raných brambor.

Alergeny z této skupiny jsou termolabilní, tj. při zahřátí na určitou teplotu změní strukturu a již nepůsobí reakce. Alergeny v ovoci se taktéž mohou měnit dozráváním, záleží i na určitém druhu např. u jablek. Nejčastějšími příznaky jsou otoky a svědění rtů, někdy i hrdla.

Významná může být i alergická reakce na ryby, korýše a měkkýše.Mezi korýše patří krevety, krabi, langusty, humři, mořští asladkovodní raci. Hlavním alergenem korýšů je svalová bílkovinatropomyosin, která je termostabilní. Mezi měkkýše například patří slávky,ústřice, olihně, chobotnice, sépie a hlemýždi. Na rozdíl od alergie na mlékoa vejce, která se s věkem vytrácí, alergie na korýše zůstává po celý život.Příznaky této alergie jsou nejčastěji kožní (otoky, kopřivky), alemohou se vyskytnout i dýchací a trávicí problémy.

Základem léčby je dlouhodobá dieta.