Plísně produkují významné množství spor, které představují silný alergen. Spory nacházíme ve vnějším prostředí i uvnitř budov.

Velikost spory je asi 15 mikrometrů, zatímco například pylového zrna je i více než 50 mikrometrů. Koncentrace plísňových spor v ovzduší (venkovním i vnitřním) je však oproti jiným alergenům až desetinásobně vyšší.

Plísně jsou mikroskopické houby, které jsou viditelné až v případě masivního výskytu. Dokážou kolonizovat téměř každé prostředí. Optimální podmínky pro jejich růst představují teploty kolem 30°C, tma a dostatečná vlhkost. Alergie vyvolávají jenom určité druhy plísní, jde především o mikroskopické vláknité plísně. Při růstu těchto plísní vznikají spory, které dráždí dýchací cesty alergika.

Plísně jako alergeny dělíme na dvě základní podskupiny. Jde o tzv. venkovní plísně(především rody rodyAlternaria a Cladosporium) a tzv. vnitřní plísně(rody Aspergillus a Penicillium).

Plísně, resp. spory plísní mají vliv především na dýchací ústrojí. Alergie na plísně se projevuje jako alergická rýma nebo průduškové astma. Alergikům nesvědčí procházky přírodou po dešti nebo v mlze. Do kontaktu se spory plísní se alergici dostávají i při práci na zahradě, která tak pro ně není vhodná. Citliví jedinci by se také měli vyhýbat návštěvě starých vlhkých budov, chalup či neudržovaných staveb.